Lexikon dřevin: dub

Dubové podlahy od českého výrobce

Dubové podlahy ze dřeva jsou jednoznačně nejoblíbenějším a nejpoužívanějším druhem dřevěné podlahy na světě. Souvisí to především se skvělými funkčními vlastnostmi dubového dřeva, které je pevné, tvrdé, houževnaté a trvanlivé. Dubové podlahy jsou mimořádně resistentní vůči střídání vlhkosti a oproti jiným druhům dřeva mají velmi dlouhou životnost. Podlahy z dubu jsou také velmi dekorativní, přirozená struktura a specifický odstín dubového dřeva vnáší do interiéru útulnost a hřejivý pocit. Díky širokým možnostem úprav jako je kartáčování, broušení či patinování se dubové podlahy hodí do klasického i moderního interiéru. Dubové dřevo se využívá v celé škále konstrukcí od dvouvrstvé podlahy, třívrstvé podlahy, masívní podlahy, mozaikové parkety, průmyslové mozaiky, lamparkety atp.

 

Popis dubového dřeva

Barva: bělové dřevo nažloutle bílé, běl 2 až 5 cm široká; jádrové dřevo světle hnědé až nažloutle hnědé, tmavne, v čerstvém stavu v závislosti na stanovišti také lehce načervenalé

Textura: Fládrovaná (tangenciální řez), pruhovaná (radiální řez), s nápadnými zrcátky (radiální řez), příležitostně rýglovaná (radiální řez, lesklá (radiální řez), dekorativní.

Jednoleté, tj. dřevo s úzkými letokruhy, je určeno především pro dýhárenské účely; vyhledávané provenience: dub ze Špesartu, slavonský dub; šířka letokruhů odpovídá následujícímu známému označení tvrdosti:

• < 1 mm = měkké dřevo,
• 1 až 2 mm = poloměkké dřevo,
• 2 až 3 mm = středně tvrdé dřevo,
• > 3 mm = tvrdé dřevo,

což ovlivňuje opracovávání; je potřebné zimní kácení a intenzivní ochrana kulatiny; pořez bez kůry; doporučuje se pečlivé urovnání do hrání, ochrana čel a zabránění přístupu vody (nebezpečí vzniku tříslových skvrn); na trhu se lze setkat také s dýhou s pyramidální a kořenicovou texturou pro cenné vnitřní vybavení staveb; pro evropské dřevařství má význam asi 20 až 30 druhů červených a bílých dubů; Portugalsko je největším pěstitelem korkového dubu na světě (67 000 ha!).

 

Výskyt

• Evropa až Malá Asie
• oba duby chybí ve střední a severní Skandinávii, téměř v celém Finsku, západním, středním a jižním Španělsku
• oba duhy rostou převážně v listnatých smíšených lesích, také na volných prostranstvích, často na loukách a v parcích, vzácněji u cest
• nehojnější výskyt v Evropě je ve Francii+ jeden z nedůležitějších evropských druhů listnatého dřeva
• světlomilné stromy, dožívající se vysokého stáří (500 až 800 let).

 

Názvy v ostatních jazycích

Eiche (D); european oak (GB, USA); europees eiken (NL); Quercus robur: chêne péndoncule (F); dub letní (CZ, SK); farnic (I); hrast luznjak, hrast poletni (HR/SLO); dab szypulkowy (PL); stenat pendunculat (RO); kocsányos tölgy (H); Quercus petraea: chêne rouvre (F); dub zimní (CZ, SK); dab nezszpulkowy (PL); gorun (RO); kocsanytalan tölgy (H).