Lexikon dřevin: hruška

Popis

Barva: dřevo nažloutle hnědé až světle načervenale hnědé, zhnědne, ve stáří často s hnědým, ale také fialovým fakultativním jádrem

Textura: stejnoměrná, nezřídka plamenitá (tangenciální řez), příležitostně rýglovaná (radiální řez), jemně rýžkovaná a také dekorativní.

Kulatinu hrušky je možné zpracovat až na konci května; pořez se má vždy provádět v kůře, jinak stoupá nebezpečí vzniku trhlin; řezivo vyskládat pečlivě, pokud možno vzdušně pod zastřešením; pozornost se musí věnovat možnosti napadení tesaříky; dřevo dobře opracovatelné, pomalu vysychá+ pro hřebíkové a šroubové spoje předvrtat otvory; je možné šedé zabarvení vlhkého dřeva při styku se železem; hruška je jako masiv i jako dýha snadno probarvitelná; použitelná na obývací pokoje, ložnice a do kuchyňských prostor a jako kancelářský nábytek; v obchodě také jako krájená dýha, parkety a obkládací panely; blízce příbuzné druhy Pyrus a Sorbus jsou i mikroskopicky od sebe navzájem obtížně odlišitelné.

 

Výskyt

Střední a jižní Evropa, také východní Evropa, Přední Asie, Sibiř, převážně pěstovaná; upřednostňuje na živiny bohaté, hluboké, kypré a čerstvé půdy, vyskytuje se ale také na sušších stanovištích; citlivá na zvýšenou vlhkost; setkáváme se s ní na volných stanovištích, na okrajích lesů, zahradách a jako s alejovým stromem.

 

Názvy v ostatních jazycích

Holzbirnbaum, Wilder Birnbaum (D); poirier (F); pear (GB, USA); perastro (I); peren (NL); körte (H); hruška (SLO); kruška (HR); peral (E); grusza (PL).